V březnu jsem byla zvolena do funkce nového vedení Klubu chovatelů ježků. Byla jsem velice překvapena a přiznám se, že zprvu i trochu vyděšena...obavy zda to všechno budu zvládat a budu tak dobrá, jaká bych chtěla být...

Po dlouhém přemýšlení, jsem nakonec funci přijala a rozhodla se nezklatat ty, kteří ve mě měli důveru a dali mi svůj hlas.

Mohu říci, že mě funkce předsedkyně nesmírně baví a naplňuje, i když je to často na úkor mého veškerého volného času, nebo probdělích nocí.

Než abych vše vypisovala, raději sem přidám můj nedávný rozhovor do časopisu Ježkovník (který vydává KCHJ pro členy klubu), abych se lépe představila a ukázala můj pohled na tuto funkci:

1. Zdravím Moni, a gratuluji ke zvolené pozici. Pro začátek nám krátce představte sebe a
vaše chovné stádo.

Děkuji :-) Je mi 29let, bydlím v rodinném domku kousek za Prahou s manželem a dvěma
dcerami (Agátkou 3roky a Karolínkou 1rok). Pracuji v ZOO Praha, ale momentálně jsem na
mateřské dovolené.
Jako malá, jsem nosila žížaly a žabky domu po kapsách a mamince po tají brala vajíčka z
ledničky, ve snaze kuřátkům zachránit život. Kupovala bílé myšky, dokrmovala
holátka.....tedy moje úchylka a láska ke zvířatům začala již v mém raném věku. Nejvíce
trpěla moje rodina, která doufala, že s pubertou se to srovná a ono se to ještě zhoršilo :-D
Miluji zvířata, lidi a naplňuje mě pomáhat druhým.
S chovem ježků jsem začala v roce 2011 a byla jsem jedním ze začínajících chovatelů. K
ježkům jsem se dostala díky mé práci v ZOO. V té době, k nám přišlo několik ježur
australských a díky nim a studiu tohoto druhu, jsem narazila i na ty naše ježky, kteří byli
mým osudem a nyní mou velkou láskou. Můj první chovný pár mě natolik fascinoval, že
jsem si pořídila další samičku a měla ježky 3. Brzy na to, první dva vrhy. Od té doby pomalu
počty narůstaly a nyní jich mám za ta léta doma 18 a odchovala jsem něco kolem 140
mláďat. Původní název mojí CHS byl Africký klenot, který byl později pojat více
mezinárodně a to African Gem, který používám dodnes. Ježci mi změnili život a za to jim
patří mé velké díky...

2. Jak jste vnímala volbu a co pro vás znamená zvolení do funkce předsedkyně?

Upřímně jsem z volby byla hodně překvapená, protože jsem to ani v nejmenším nečekala.
Pokud něco dělám, dělám to na plno a nejlépe nad rámec svých možností i sil. Neumím
dělat něco polovičatě a proto jsem se dlouho rozmýšlela, zda funkci vůbec přijmu. Byla ve
mě volbou ale vložena důvěra a jelikož mám ráda výzvy a překonávání sebe sama, musela
jsem to přijmout. Jsem tvůrčí, ráda organizuji, plánuji a díky své hravosti mě tato činnost
nesmírně baví i když přiznávám, že někdy je to velice náročné.

3. Jak zatím hodnotíte své funkční období, došlo k nějakým změnám v klubu?

Ve funkčním období jsem krátce a změny jsou zatím jen okrajové. Nejvíce času trvalo
převézt klub na z.s. a vše s tím spojené. Seznámení se se vším... Následně výstava, které
jsme se intenzivně věnovali a nyní začínáme teprve plánovat co změnit, zlepšit, dělat více a
lépe..

4. A jaký je váš cíl, co se klubu týče, čeho chcete dosáhnout, popřípadě co chcete ještě
změnit?

Změnit toho chci hodně, ale to by bylo na dlouhé povídání a zatím mám vše uschované v
hlavě. Vše je závislé především na času. Plánuji např.komunikaci s ježkem, canisterapii s
ježky, spolupráci s jinými kluby, dobročinné akce na výstavách, doprovodné programy na
výstavách, výzkum nemocí, vzdělávací přednášky, sešlosti atd.....
Jaký je můj cíl a čeho chci dosáhnout v tom mám ale jasno! Chci zviditelnit a propagovat
klub a chov s PP široké veřejnosti, eliminovat množitele, dělat klubu dobré jméno, aby byl
něčím, co má váhu, něčím poctivým, neúplatným, kde nejde jen o zášť a závit, ale
především o přátelství a vzájemnou pomoc mezi chovateli. I když je každý člověk jiný a ve
všem se neshodneme, všem by mělo jít o stejnou věc a to je láska k těm našim ježatým
tvorům a jejich dobro.

5. Také proběhla výstava, která byla jistě náročná na přípravu. Jak to nové vedení z
vašeho pohledu zvládlo?

Příprava byla velice náročná, díky krátké době zvolení do funkcí nového vedení klubu.
Myslím, že jsme udělali maximum co jsme mohli. Především nepodcenili reklamu, což se
ukázalo i na návštěvnosti. Díky zaškolování nových poradců chovu a posuzovatelů, se
výstava hodně protáhla (za což ale mohlo i natáčení ČT1 a Českého rozhlasu) a to bych
viděla jako jediné mínus. Jinak díky úžasným lidem, pomocníkům na výstavě a atmosféře se
výstava povedla. V rámci možností hodnotím akci na výbornou. Příští výstava bude ale o
dost lepší, tak se máte na co těšit!

6. Na závěr pošlete našim čtenářům nějaký vzkaz.
Ať Vám dupou ježci ;-)